Svět je jen jeden není kam utéci

Stará práce na tenhle citát(23 května 2008). Jen tak, aby to tu tak nezelo prázdnotou.

Svět je jen jeden, není kam utéci
(A.Lustig)

Existuje mnoho vysvětlení, jak svět vznikl a jak jsme se na něj dostali, ale podstatné zůstává to, že je jen jeden. Že teď je teď a i když mnohá náboženství věří na život posmrtný, je to jediná jistota, kterou máme, možná bude nějaké „potom“, ale na tomto světě byly již naše kostky vrženy.
Často považujeme některé věci za samozřejmé, zejména pokud jsme k jejich získání nemuseli nic udělat a pokud jsme nezažili život bez nich. Pravděpodobně neznáte moc lidí, co by nepovažovali sklenici čisté vody za samozřejmost, ale u mnohých je tomu jinak a určitě by si této vody vážili víc. Stejné je to s naší Zemí, byla tu pro nás od nepaměti. Kdo z nás si musel svoje místo zde získat?
Není to jako dárek, na který jste se těšili, nebo něco, na co jste si museli těžče našetřit. A tak si většina lidí svého místa neváží. Vždyť kdo udělal něco proto, aby to Zemi nějak oplatil ? No jen si to představte. Bez pozvání by se k vám do domu nastěhoval člověk, třeba Pepa mu říkejme, uprostřed obýváku by si postavil stan, vybrakoval lednici, odpadky by vám schovával pod gauč a všechno tekuté by nechal stékat do sklepa. No kdo z vás by si ho hned nezamiloval?
Stejně jako Pepa se chováme k naší planetě i my. Tedy je pravda, že v poslední době nám dochází, že je něco špatně, a někteří se snaží spravit to, co jiní napáchali, ale zatím je jich příliš málo. A pokud se lidé rozhodují k nějakým opatřením, dochází jim, že by o své místo mohli přijít. Což není zrovna ten nejlepší důvod, lidé by se tak měli chovat, i když jim nic nehrozí. Myslíte si, že by lidstvo chránilo Zemi, kdyby na nás čekal druhý svět, čistý a nepoužitý ? Anebo Pepovi, pouze došlo, že když vám zničí všechny květináče, nebude mít kam klepat popel od cigaret?
6,5 miliardy lidí, co zmůže jeden člověk? To je asi jedna z nejčastějších odpovědí pro naše svědomí, že na tom, co děláme my, nezáleží, protože jedna osoba nic nezmění. Stejně jako mávnutí motýlích křídel může způsobit hurikán i jeden malinkatý človíček může všechno změnit. A mění každý den. Vše je provázané a nic není izolované. Představte si, že jdete do obchodu, potkáte okolo 150 lidí, už jenom tím, že si vás všimli, jste změnili všechno na Zemi, možná malinko, ale změnili. Protože ti lidé, které jste potkali, potkávají další a další a nakonec vaše procházka změnila dění na druhé straně zeměkoule. Podle mě je to téměř až děsivé, jak malý detail stačí.
Jak jistě víte, Země je kulatá, takže pokud budeme dostatečně dlouho utíkat, ocitneme se na místě kde jsme vyběhli. Od problémů se nedá utíkat, ani se jim vyhýbat, protože potom když se k nim vrátíme, často jsou v horším stavu, než jsme je zanechali. To platí pro nás jako jedince i pro celé lidstvo. Proto bychom se měli chovat k našemu okolí tak, abychom nemuseli utíkat...